20.3. 2004 - Lisabon, Cacilhas, Almada

Ráno (přesněji chvíli před polednem) jsme se Janou vydali na druhý břeh řeky Tejo: do Cacilhas a k soše Cristo Rei. V Cais do Sodré jsme nasedli na trajekt (jezdí každých cca 20 minut) a za necelou čtvrthodinu vystoupili a začali šplhat městečky Cacilhas a Almada (těžko říct kde končí první a začíná druhé) k soše.

Cacilhas a Almada mají úplně jinou atmosféru než Lisabonu. Je znát, že zde bydlí (a zřejmě vždy bydleli) méně majetné rodiny. Dál od pobřeží jsou velká sídliště, ale tam kde jsme procházeli jsou převážně úzké uličky lemované starými a neuvěřitelně malými domky - architektura asi "portugalštější" než většina toho, co je k vidění v Lisabonu.

Cesta k soše není kupodivu moc značená (na cestě zpět jsem viděl jen jednu ceduli u silnice) a tak jsme se motali uličkami, kam asi většina turistů nezavítá. Naštěstí jsme přibližný směr k soše věděli (na západ a do kopce), takže jsme ani nebloudili.

Socha Cristo Rei (Kristus Král) byla postavena v roce 1959 a je podobná soše Krista Spasitele stojící v Rio de Janeiro. Část peněz na stavbu portugalského Krista daly portugalské ženy jako výraz vděku za to, že Portugalsko bylo ušetřeno útrap 2. světové války.

Z dálky to vypadalo, že vyhlídka u Kristových nohou je zavřená jak vyhrožoval můj Průvodce. Naštěstí tomu tak nebylo a za 2.5 Euro jsme se nechali vyvézt výtahem 82 m vysokým podstavcem na vyhlídku k nohám 28 m vysoké soše.

Pohled z vrchu byl úžasný i přesto, že ten den byl opar a nebylo vidět moc do dálky. Když jsme se nasytili pohledem na panorama Lisabonu, vydali jsme se pomalu zpátky do Cacilhas. K zpáteční cestě do Lisabonu jsem použily opět trajekt - sice se do Cacilhas (resp. ke Kristu) dá dostat i vlakem (který jezdí pod vozovkou mostu 25. dubna) a možná i autobusem ale trajekt je asi nejrychlejší a určitě nejhezčí a nejlevnější (lístek na něj stojí dokonce méně než jízda autobusem po městě) spoj. Tentokrát jsme nasedli na trajekt převážející i auta, takže na rozdíl od toho ranního, zde byla otevřená paluba na které se po celou cestu dalo být a ze které se i líp fotilo.

Na Praça do Comércio se naše cesty rozdělily: Jana potřebovala na letiště a já vyrazil dofotit pár míst v Alfamě. Při hledání ruiny Maurské věže (několikrát jsem prošel kolem ní - kdo mohl tušit, že je to ten kousek zdi) jsem se proplétal úzkými, někdy jen 2 metry širokými uličkami, plných malých restaurací (restauraci zde může tvořit i prťavý kamrlík se třemi stoly ke kterým se sotva vejdou dva lidé) a občas i zabloudil na dvorek, kde místní akorát sušily prádlo. Je celkem sympatické, jak málo je tato čtvrť poznamenána turismem.

Pohled k Belému z Cacilhas	Historická část Lisabonu z Almady	Pohled k Belému přes most 25. dubna z Almady	Cristo Rei z Almady
Kostel v Almadě	Další kostel v Almadě	A ještě jednou kostel v Almadě - Igreja po 102. :-)	Cristo Rei
Ne moc dobře viditelný akvadukt z vyhlídky na podstavci Cristo Rei	Most 25. dubna z vyhlídky sochy Cristo Rei	Lisabon od Cais do Sodré k Alfamě z vyhlídky sochy Cristo Rei	Cacilhas z vyhlídky u sochy Cristo Rei
Cristo Rei	Padrão dos Descobrimentos a Monasteiro dos Jerónimos z vyhlídky sochy Cristo Rei	Cristo Rei	Zřejmě vojenský přístav; kotví tam i dvě staré plachetnice
Cristo Rei jednou...	...a po druhé. Těžko říct, která z nich je lepší (podle mne jsou špatné obě). Asi to chtělo použít vyhodnocení expozice podle středu (druhá fotka) a ještě nastavit zápornou korekci expozice.	Lisabon od paty sochy Cristo Rei	Lisabon a protilehlý břeh řeky Tejo
Trajekt plující z Cais do Sodré do Cacilhas	Trajekt do Cacilhas (tímhle jsme ráno jeli)	Alfama: Portál de Nossa Senhora de Conceição Velho (zbytek kostela, který spadl v roce 1755 při zemětřesení)	Casa dos Bicos
Uvnitř Sé - akorát tam probíhala zkouška dětského sboru zpívajícího něco jako středověké chorály. Kostel byl vyzdoben bílými gerberami (asi pozůstatek po ranní svatbě), ale není to moc vidět, protože jsem fotil bez blesku a je to dost rozmazané.	Sé je z boku lemována pomerančovníky	Rua da Judiaria - pozůstatek židovské čtvrti	Igreja de Santa Engrácia / Panteão Nacional
Ireja de Santa Engrácia / Panteão Nacional od železniční stanice Santa Apolónia	Maurská věž - část městských hradeb v dobách, kdy Lisabon patřil Maurům (tj. do roku 1147)	Sé	Dom João I. na Praça da Figueira - tuto sochu jsem již fotil, ale teď mi přišla lépa nasvícená
Castelo de São Jorge z Praça da Figueira - další opakovaný záběr		Pedro IV. na stejnojmenném náměstí - tuto sochu jsem vynechal, když jsem zde fotil poprvé

Ten den jsem vyfotil jen jedno panorama - z jedné vyhlídky v Almadě. Jednotlivé fotky sice opět nejsou moc dobře sesazené, ale panorama má alespoň dobrou informační hodnotu - jsou na něm vidět prakticky všechna místa, která jsem dosud v Lisabonu navštívil. Tak jsem k těm nejlépe viditelným alespoň doplnil popisky.

www.TomasRadil.net