![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
24.4. 2004 - Alcobça, Lisabon
Návštěvu Alcobaçy jsem měl naplánovanou už na Velikonoční víkend, ale to se nezdařilo a tak jsem vyrazil poslední dubnovou sobotu.
Stejně jako v Batalhe je i v Alcobaçe jedinou pamětihodností klášter. Tento pochází z roku 1153 kdy ho založil Dom Afonso Henriques po vyhnání Maurů z města Santarém.
V kostele u kláštera se nacházejí hrobky krále Dom Pedra a jeho milenky Dony Inês de Castro. Ines byla dvorní dámou Pedrovi ženy a Pedrovou milenkou. Ani po smrti Pedrovi ženy ale Pedrův otec Dom Afonso IV nedovolil páru se vzít protože Inês pocházela ze španělské rodiny a Afonso IV nechtěl aby její rodina získala vliv na portugalský panovnický rod. Milenci se přesto tajně vzali a měli spolu děti. Afonso ale nakonec podlehl naléhání šlechty a nechal Inês v roce 1355 zavraždit. Pedro se o dva roky později, když se stal králem, vrahům pomstil: nechal je zabít a jejich srdce snědl. Inês vykopal z hrobu, korunoval a donutil dvořany aby jí políbili ruku...
Samotný klášter je půdorysem dost podobný tomu v Batalhe. Není ale tak nazdobený. Na druhou stranu jsou zde lépe zachovány (a hlavně přístupné) jednotlivé místnosti. Zejména kuchyně - něco podobného není k vidění ani v Lisabonu nebo Tomaru.
Nad městem se "tyčí" ruiny hradu Castelo de Alcobaça. K vidění na nich nic není a jediný důvod proč k nim vyšplhat je výhled na klášter.
Do Lisabonu jsem se vrátil odpoledne a tak jsem ještě večer vyrazil do Belému fotit západ Slunce a večerní Lisabon. Ze západu Slunce nic nebylo (Slunce už zapadá dost nešikovně na sever a není odkud fotit), ale pořídil jsem pár fotek Torre de Belém v zapadajícím Slunci. Fotky po úplném setmění nejsou nic moc - nemám stativ a opírání se o sloupy a dopravní značky, případně pokládání foťáku na lavičky nebylo až tak účinné proti jejich rozmazání.
Lisabon