![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
14.-16.5. 2004 - Coimbra, Conimbriga, Lousã
Hned další víkend po mém prvním dvoudenním výletu došlo na výlet třídenní. V pátek jsem s Janou vyrazili ze školy hned po obědě a návrat byl opět v neděli večer. Tentokrát byla cílem Coimbra a její okolí.
Coimbra je takový portugalský Oxford. Město samotné jakoby bylo pouhým doplňkem místní univerzity. Ta byla založena už v roce 1290 ale až do roku 1537 sídlila v Lisabonu. My jsme do města přijeli v poslední den oslav konce školního roku "Queima das Fitas" (pálení stužek). Přestože jsme se vlastních oslav nezúčastnili, bylo hezké vidět v pátek večer město plné studentů ve školních uniformách. Ty tvoří černý oblek s bílou košilí a černou kravatou pro kluky a černá sukně s černým sáčkem pro holky. Obojí doplněno velkým černým plášťem jak z Arabely či Harryho Pottera. K této uniformě se nesmí nosit žadné šperky ani hodinky. Přestože nejsou tyto uniformy nijak nápadité, zejména holkám to v nich moc sluší. V sobotu ráno pak bylo zajímavé vidět studenty bloumající ulicemi již o poznání méně upravené než večer a často špinavé po přenocování kdesi pod keřem. Oslavy jsou to bujaré, jak nasvědčovala i všudypřítomná vrstva střepů lahví v ulicích, ale přesto je zde zvykem, že studenti na ně zvou i své rodiče.
Většina města, včetně univerzity, leží na pravém břehu řeky Mondego. Na levém lze z těch zajímavějších věcí najít starý a nový klášter Santa Clara (Convento de Santa Clara-a-Velha a de Santa Clara-a-Nova). Od nového kláštera Santa Clara je pěkný výhled na Coimbru na druhém břehu. Starý klášter leží na břehu řeky a je nepřístupný neboť je stále očišťován od říčních nánosů, kterého kdysi zanesly. V tomto klášteře byla původně pohřbena Dona Inês de Castro než byla přemístěna do Alcobaçy. V zahradě nedaleké vily Quinta das Lágrimas (dnes sloužící jako hotel) byla Dona Inês prý zavražděna.
Bohužel spousta památek v Coimbře byla zrovna pod lešením a nepřístupná zevnitř. Mezi tyto památky patří zejména stará a nová katedrála.
V pátek odpoledne a večer jsme se spolu s Julií, která nám dělala průvodce, věnovali prohlídce města. Ráno jsme pak vyrazili do Conimbrigy. Na zastávce autobusu jsme potkali Blanku, která v Coimbře studuje medicínu a která se mnou (stejně jako Julie a jak se ukázalo tak i Lenka) letěla do Portugalska stejnými letadly. I ona měla namířeno do Conimbrigy a tak se naše cesty na chvíli spojily.
Conimbriga ležící 16 km jihozápadně od Coimbry to jsou především největší římské vykopávky v Portugalsku. Stále zde archeologické práce probíhají a odkrytá je možná tak polovina města opuštěného v 5. století n.l. Jak to s vykopávkami bývá, k vidění jsou maximálně základy domů, sem tam nějaký sloup a mozaiky (zde krásné a zachovalé) a člověk nemůže čekat žádné monumenty. Přesto jsem byl rád, že jsme se sem dostali neb jsem v to před cestou do Coimbry ani nedoufal (zejména kvůli obecně mimořádně špatným autobusovým spojům v Portugalsku o víkendu). Conimbriga (jako ostatně i Coimbra) leží v krásné krajině a byl zde nádherný klid takže to bylo velmi příjemně strávené sobotní dopoledne. Navíc na ten den připadl Den rodiny a vstup k vykopávkám a do přilehlého muzea byl zdarma, což také potěší.
V Coimbře jsme se s Blankou rozloučili a od autobusu jsme přeběhli na vlakové nádraží, kde na nás už čekala Julie s Lenkou. Lenka v Coimbře také studuje medicínu a, jak řečeno výše, i s ní jsem seděl na cestě sem v jednom letadle. A pak že je svět velký...
Vlak nás zavezl do města Lousã - malého a svým způsobem půvabného městečka o němž (a co je horší i o jeho okolí) můj Průvodce mlčí. Lousã leží asi 24 km jihovýchodně od Coimbry na okraji pohoří Serra da Lousã (nejvyšší hora zde má 1204 m). Kromě 900 metrových kopců prudce se zdvihajících z jinak celkem rovinaté krajiny, které sami o sobě jsou krásné, je v údolí hor k vidění zřícenina hradu (Castelo de Arouce) s nedalekou kapličkou (Santuário de Nossa Senhora da Piedade) a v horách samotných několik vesnic s domy postavenými z místního tmavěhnědého kamene. Takových vesniček je v horách asi 7. My jsme navštivili dvě: Talasnal a Casal Novo. K Talasnalu je to od hradu celkem slušný výšlap. O výškovém rozdílu svědčí i to jak se cestou mění flóra: les postupně s roustoucí výškou přechází do nízkých křovin. Talasnal vypadá z dálky zcela opuštěný ale některé domy v něm jsou stále používané. Asi ale ne trvale. Casal Novo je v lepším stavu, ale ani ten asi nemá stálé obyvatele. Mezi Talasnalem a Casa Novo jsme šli když už se slunce klonilo k západu, což poskytlo jiný pohled na okolní krajinu a vesničky v ní. Do Lousã jsme se vrátili už po západu slunce.
Návrat do Coimbry nebyl na programu neboť ten večer se v Lousã konal koncert (nebo dokonce jakási soutěž) amatérských rockových kapel kde měli hrát i portugalští kamarádi českých studentů z Coimbry. Na koncertě vystoupilo celkem šest kapel a slyšet byl grunge (alá Nirvana) a nu-metal (alá P.O.D.). Příjemným překvapením pro mne bylo, že všechny kapely opravdu hrát uměly. I když některé se možná až příliš snažily podobat svým slavným vzorům. Koncert skončil před 3. hodinou ranní a první vlak do Coimbry jel v 5:45, což nám poskytlo příležitost projít noční Lousã opravdu důkladně křížem krážem...
Po návratu do Coimbry a krátkém odpočinku jsme s Janou ještě jednou prošli město, vyfotili co jsme nestihli vyfotit v pátek, prohlédli si starou část univerzity tentokrát i zevnitř a zamířili k autobusovému nádraží. Návštěva lesa Buçaco (asi 24 km severně od Coimbry) se nám do programu už nevešla.
Večer nás Lisabon přivítal pokřikem "Benfíííca" a troubením aut dlouho do noci - to Benfica Lisabon vyhrála portugalskou ligu.
Coimbra
Conimbriga
Lousã, Serra da Lousã, Talasnal, Casal Novo