10. - 12.6. 2004 - Portalegre, São Salvador da Aramenha, Marvão, Castelo de Vide, Lisabon

Na 10. června připadá v Portugalsku další státní svátek: Den Portugalska nebo též Den Luíse Camõese (to byl asi nejslavnější portugalský básník). S Janou jsme se rozhodli využít toho, že tento svátek letos připadl na čtvrtek a udělali si prodloužený víkend.

Portalegre, São Salvador, Marvão a Castelo de Vide leží na území (resp. v případě Portalegre na okraji) přírodního parku Serra de São Mamede. Park se rozprostírá východně a lehce na sever od Lisabonu u hranic se Španělskem.

Portalegre samotné není až tak ničím vyjímečné a pro cestování v této oblasti je hlavně důležité dobrým autobusovým spojením s Lisabonem a také přítomností "Pousada da Juventude" (hostelu, tedy relativně levného a pohodlného ubytování) ve městě. Město samotné je ale pěkné (nesrovnatelně hezčí než např. Elvas), hezky upravené a posazené v zajímavé krajině severního Alenteja. To znamená, že kam oko dohlédlo rozprostíraly se háje korkových dubů nebo olivovníků. V tuto roční dobu zelené stromy ostře kontrastují se žlutou, sluncem sežehnutou travou. Ale ani zde jsem se nemohl ubránit pocitu, že nejhezčí krajinu vždy vidím jen z okna autobusu a v okolí cílových míst to už prostě tak hezké není.

Kromě "povinné" Sé (katedrály) a hradu (zde tvořeného jen třemi věžemi) je v městě k vidění muzeum tapisérií, kterými tento kraj proslul. V muzeu samotném byly k vidění ale pouze relativně nové kusy - od 40. let 20. století do současnosti.

Jana si celý den přála bouřku tak usilovně, že se nakonec skutečně přihnala ve chvíli, kdy jsme dorazili ke klášteru Sao Bernardo. Klášter stojící trochu stranou historického centra dnes slouží Národní republikánské gardě (GNR) a je přístupný pouze s "policejním doprovodem". Nás se ujal strážník středního věku, který překvapivě uměl dobře anglicky. Ukázal nám kostel a dva klášterní ambity - vše hezky zachovalé a evidentně dobře udržované. Lidé v této oblasti mi vůbec přišli neobyčejně milí a často sami nabízeli pomoc, když nás viděli bloudit. I když jednoho pána z Portalegre podezírám, že nebyl veden ani tak touhou pomoci jako spíše zbavit okolí svého domu těch dvou podivných individuí s baťohy a karimatkami a pro toho človíčka v São Salvadoru jsme evidentně byli vítaným rozptýlením v nudě jeho dnů.

Pátek byl normální všední den, což mělo ten příjemný důsledek, že fungovaly místní autobusové spoje (o víkendu a o svátcích jinak v Alentejo vůbec nic nejezdí). Nechali jsme se tedy popovézt autobusem do vesnice São Salvador da Aramenha. Kousek před vesnicí se nacházejí vykopávky římského města nazvané Cidade de Ammaia. Kopat se zde začalo teprve v roce 1994 a práce zde stále probíhají. Ač toho odkrytého není zatím moc, mají zde hezké muzeum (větší než to v Conimbrize). Stejně jako v případě Conimbrigy i zde se člověk ocitne uprostřed hezké krajiny navíc s úžasným pohledem na vesnici Marvao, ke které jsme měli zamířeno.

Cesta ze São Salvador k vesnici Marvão vede přes vesnici Portagem a je dlouhá asi 5 km. Doufal jsem, že nebudeme muset jít celou cestu po rozpálené silnici a využijeme např. staré římské cesty, která má vést mezi Portagem a Marvãem. Bohužel mapa, kterou nás vybavilo turismo v Portalegre, se podobala spíše náčrtku než turistické mapě a o turistických značkách toho v Portugalsku moc neslyšeli. Zdolat několika-set metrové stoupání do výšky 862 m. n. m. k Marvãu v polední výhni po silnici s pouze sporadickým stínem nebylo sice nic příjemného ale výhled po cestě do krajiny a hlavně samotné Marvão za to určitě stály. Marvão připomíná dost Óbidos. Umístění Marvãa v krajině je ale daleko "dramatičtější" - leží na vysokém skalnatém kopci, který má v okolí jen málo konkurentů a vesnice samotná stále leží pouze uvnitř hradeb a asi díky okolnímu terénu se nerozrostla za ně. Rozhled z Marvãa je takový, že si těžko představit armádu, která by se chtěla pokusit kolem něj proklouznout. Toho si ostatně byli vědomi již Římané, kteří se zde usadili, a Maurové. Po jednom z nich, Emíru Mauranovi, vládci Coimbry, vesnice pravděpodbně dostala své jméno.

Místní hrad zaujme svou rozlohou, přestože ho tvoří jen systém bran a hradebních věží. Ve vesnici samotné to je pak spleť uliček mezi čistě bílými domy a větší či menší parčíky - jako celé město hezky udržované a dle sytě zelené barvy i hojně zavlažované. Ostatně na fontánky či pítka se stále tekoucí vodou lze v městech a vesnicích v této oblasti narazit na každém kroku.

Původní plán zněl: z pátka na sobotu přespíme "na divoko" někde pod korkovým dubem a ráno vyrazíme směr Castelo de Vide pokud možno ne po silnici ale cestou, jejíž existenci naznačovaly internetové stránky několika cestovek pořádajících v této oblasti pěší tůry. V turismo nám milá paní existenci této cesty potvrdila, leč prý ještě není značená a že tedy musíme jít po silnici. Nakonec i to přenocování pod dubem se ukázal být problém, protože po celé 11 kilometrové délce cesty mezi Marvãem a Castelo de Vide se nenajde jediný volný kus lesa a korkové háje zde jsou všechny oplocené a navíc většinou využité i jako pastvina pro ovce či krávy. Na konec jsme tedy v pátek se západem slunce došli neplánovaně skoro až do Castelo de Vide. Asi 3 km před městem nám zastavila dvě auta jedoucí v našem směru a jestli prý nechceme hodit do města. Cecil, Leonora (obě studují v Porto) a João nás nejen do Castelo de Vide svezli ale pomohli nám i najít nocleh v jednom penzionu a krátce nám ukázali město (Obrigado!).

Castelo de Vide je stejně jako všechna místa, která jsme na tomto výletě viděli, čísté, upravené a ospalé. Ospalé ale ne tím "zapadákovským" stylem jako Elvas ale spíš takovým líným způsobem. Ono to v takový horký den, jakým byla sobota, asi ani jinak nejde (a to léto vlastně ještě nezačalo).

Dříve město leželo pouze uvnitř hradeb místního hradu. Uličky jsou zde, stejně jako ve zbytku města ležícího vně hradu ale uvnitř městských hradeb, hezky vyzdobené květinami a podle cedulí na nároží to vypadá, že tady každoročně pořádají soutěž o nejhezčí ulici. Pokud ale člověk odbočí více z hlavní ulice v hradu, dostane se do míst, která si na účast v takové soutěži nárok dělat nemohou...

Castelo de Vide leží také na kopci byť ne tak vysokém jako třeba Marvão. I tak je z něj, a zejména z hradební věže, hezký výhled do kraje i na nedaleké Marvão (což se stalo vděčným námět pro fotky typu: Marvão viděné z Castelo de Vide stejně jako bylo v Marvão obíbeným námětem pohled z vesnice na Castelo de Vide).

Kromě hradu je ve městě k vidění nejstarší portugalská synagoga (14. století) uprostřed židovské čtvrti a mramorová fontána Fonte da Vila ze století 16. Nedaleko města jsou k vidění menhiry, ale na ty se už nedostalo.

Víkend v Lisabonu byl tentokrát rušný. Kromě voleb do Evropského parlamentu a začátku Euro'2004 konaly se v sobotu večer, v předvečer svátku sv. Antonína, oslavy tohoto patrona města a tak jsem krátce po návratu z cest vyrazil s foťákem do města. Oslavy spočívají jednak v karnevalovém průvodu z náměstí Marquês de Pombal po Avednida da Liberdade na Rossio a také v grilování sardinek v ulicích čtvrti Alfama. I díky Euru byly ulice více než přecpané a projít od Sé nahoru k hradu byl úkol téměř nadlidský. I když fanoušci a zejména angličtí "fanoušci" se jen zřídka vydávali dále než na náměstí Rossio (alias Dom Pedro IV), kde zejména těm druhým dělala společnost policie. Oslavy se táhly dlouho do noci (či spíše do rána), ale mě už tolik sil nezbývalo a tak jsem to zabalil a vrátil se na kolej dokud ještě jezdilo metro.

Portalegre

Brána Porta da Devesa	Krajina v okolí Portalegre	Sé	Čápi hnízdící na věži Sé
Brána Porta de Alegrete	Jedna ze tří věží hradu	Azulejos v Mosteiro de São Bernardo	Hrobka zakladatele Mosteiro de São Bernardo
Ambit kláštera de São Bernardo	Druhý ambit Mosteiro de São Bernardo	Mosteiro de São Bernardo	Calvário
Castelo a za ním Sé	Tady trochu fušuju Luďovi do řemesla: motýl	Kopec za městem s kostelem na úpatí	Západ slunce z terasy hostelu
Kostel za městem z terasy hostelu		A tentýž kostel druhý den ráno

São Salvador da Aramenha

Římské ruiny Cidade de Ammaia - Jižní brána

Marvao od ruin Cidade de Ammaia

Římské ruiny Cidade de Ammaia - lázně

Římské ruiny Cidade de Ammaia - fórum a chrám

Marvão

Marvão z cesty před Portagem	Krajina mezi Portagem a Marvãem	Krajina pod Marvãem	Pohled směrem ke Castelo de Vide
Pole a golfové hřiště pod městem	Hrad	Kostel Santa Maria a zahrada u hradu	Na hradbách hradu
Pohled z hradu do okolní krajiny	Městské hradby	Hrad	Krajina pod hradem
Hrad	Hrad	Pohled na vesnici z hradu	Uvnitř hradu
Vesnice z hradeb hradu	Ulička Marvãa	Vstup do vesnice	Cesta mezi Marvãem a Escusou
Pohled na skály mezi Escusou a Castelo de Vide přes vinice

Castelo de Vide

Náměstí Dom Pedro V.	Ulička uvnitř hradeb pevnosti	Město z hradební věže	Pohled na kapli za městem z hradební věže
Krajina v okolí města (pohled na sever)	Ulička města	Nejstarší portugalská synagoga	Ulička židovské čtvrti
Městská fontána "Fonte da Vila"	Městská ulička s věží hradu	Hrad a pevnost	Pohled z pevnosti São Roque směrem k Marvão

Lisabon

Oslavy svátku sv. Antonína v Lisabonu na Avenida da Liberdade	Oslavy svátku sv. Antonína v Lisabonu na Avenida da Liberdade	Oslavy svátku sv. Antonína v Lisabonu na Avenida da Liberdade	Oslavy svátku sv. Antonína v Lisabonu na Avenida da Liberdade
Oslavy svátku sv. Antonína v Lisabonu na Avenida da Liberdade	Národními barvami nasvícený Teatro Nacional de Dona Maria II. na Rossio	Narodními barvami nasvícený Arco da Victória	Zelená a červená na náměstí do Comércio
Oslavy svátku sv. Antonína v ulicích Alfamy	Oslavy svátku sv. Antonína u Sé	V ulicích Alfamy byla hlava na hlavě

www.TomasRadil.net