![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
10.7. 2004 - Beja
Poslední dny v Lisabonu byly vyloženě chladné (na místní poměry - pořád tady bylo podstatně tepleji než doma...) a o to víc jsem zatoužil zajet ještě jednou do rozpáleného Alenteja. Cílem se stalo město Beja ležící necelých 200 km jihovýchodně od hlavního města.
Když jsem ráno vstal, bylo nebe zatažené jako před bouřkou a téměř po celou cestu do Beji se to nezlepšilo. Naštěstí, jako zázrakem, se nebe pár kilometrů před Bejou pročistilo a vytouženou alentejanskou atmosféru (nebe bez mráčku, rozpálené liduprázdné ulice mezi bílými domy...) tak nic nekazilo.
Historie Beji je podobná historii většiny ostatních portugalských měst: původně římské osídlení (zvané Pax Julia) později patřilo Maurům, které odtud vyhnal roku 1162 první portugalský král Dom Afonso Henriques. Později se město do portugalské historie zapsalo asi jen milostnými dopisy jedné jeptišky místního kláštera francouzskému vojákovi...
Beja je město malé a jsou zde asi jen 2-3 památky stojící za zmínku. První z nich je místní hrad s mohutnou, 42 metrů vysokou věží. Dále je zde klášter Nossa Senhora de Conceição a netypický kostel Igreja de Santa Maria. Není tedy problém během několika málo hodin projít celé město (a to i velmi pomalým tempem).
I díky tomu, že jsem prohlídku města zvládl rychleji než jsem čekal, rozhodl jsem se původně plánovaný dvoudenní výlet (v neděli jsem chtěl ještě zajet do nedalekého města Serpa) zkrátit a odpoledne jsem se vrátil do Lisabonu. Získal jsem tak volnou neděli...