Portugalský deník

23. - 26.7. 2004 - Algarve

Když jsem do Portugalska přijel a sháněl nějaké mapy a průvodce tak získal jsem pocit, že se země dělí na Algarve a zbytek. Algarve je jediná provincie jejíž detailní mapu není problém sehnat a ke které existuje i nepřeberné množství turistických příruček. Také když jsem se s někým z místních bavil o svých cestách, dříve či později (spíš dříve) došlo na dotaz, zda jsem byl už v Algrave. Důvody k tomuto zájmu jsou tři: pláže, pláže a pláže.

Díky pověsti Algarve jako provincie hotelů a pláží jsem původně plánoval jih Portugalska zcela vynechat. Ale pár dnů mi zbylo, žádný jiný nápad na cestu jsem neměl a nakonec mi i přišlo líto tak velký kus země zcela vynechat. Naplánoval jsem si tedy cestu podél téměř celého jižního pobřeží abych se přesvědčil, co že je to Algarve vlastně zač...

První zastávkou bylo město Lagos. Lagos bylo významným přístavem již v době Féničanů, Řeků a později Římanů. Později jeho výhodné polohy využil i Jindřich Mořeplavec. Nejprve zde v roce 1415 zahájil tažení při kterém dobyl Ceutu a později z místních loděnic vyplouvaly lodě na jím iniciované objevitelské plavby. Z Lagos také pocházel Gil Eannes - jeden z Jindřichových kapitánů po němž byla pojmenovaná dnes již vyřazená nemocniční loď kotvící ve Vianě do Castelo. Sláva města skončila se zemětřesením v roce 1755, kdy bylo město srovnáno se zemí. Dnes je město téměř vším, co si představím pod pojmem "přímořské letovisko". Ale přesto si město zachovává celkem příjemnou atmosféru. Předně není hyzděno obřímy hotely (tak jako například Cascais) a dokonce ani pláže přímo ve městě nejsou přecpané. Navíc kousek za městem, směrem ke skalním útvarům Ponta da Piadade, už moc turistů nepotkáte a to ani na žádné z mnoha malých pláží sevřených mezi útesy.

Asi 25 km západně od Lagos leží město Sagres. Po tomto městě je pojmenováno jedno portugalské pivo (jak se naštěstí ukázalo, město skýtá příjemnější zážitky než onen nápoj). Město založil sám Jindřich Mořeplavec a údajně bylo město v jeho dobách sídlem školy kartografie, astronomie a stavitelství lodí. Nedaleko Sagres také stavál dům kde Jindřich roku 1460 zemřel. Samotné město je dost nezajímavé. Je to vlastně jen takový roztahaný shluk vilek. Ani na pořadnou "igreju" tady člověk nenarazí. Jedinou pamětihodností zde je pevnost Fortaleza de Sagres, ale ani ta není ničím víc než jen opevněným poloostrůvkem. Ospalost město by mohla naznačovat, že ani místní pláže nejsou nic moc. Opak je pravdou. Pod vysokými útesy jsou zde místa s čistým (byť trochu bouřlivým) mořem a relativně malými ale celkem liduprázdými plážemi. Kromě pevnosti a pláží je nedaleko Sagres ještě Cabo de São Vicente - nejjihozápadnější cíp pevninské Evropy. Na 6-ti kilometrovou cestu tam a to samé zpátky mi ten den nezbyl čas a hlavně síly a tak jsem tento mys vynechal. Škoda, protože tento mys je spojen se sv. Vicentem, patronem Lisabonu, a legenda o něm, kterou jsem se zde dozvěděl, vysvětluje proč je v Lisabonu na spoustě ulic v dlažbě obraz lodi se dvěma havrany. Poslední věc, kterou jsem ten den stihl, byl pokus o vyfocení západu Slunce do moře. Stejně jako před pár dny v Cascais jsem byl neúspěšný, protože horké počasí nepřálo dobré viditelnosti a tak Slunce zapadlo do mraků (či spíše oparu) a nikoliv do moře.

Po noci pod širákem v kempu nedelako Sagres a "osvěžujícím" ranním 3 km běhu na autobus jsem se přesunul cca 80 km na východ do hlavního města Algarve, do města Faro. Zde jsem chtěl vidět nejen vlastní město, ale hlavně římské vykopávky v nedalekém městečku Estói. V Estói mě dále lákal místní palác. Když jsem tam však dorazil, zjistil jsem, že na zpáteční bus bych musel čekat až do večera (do Estói jsem přijel asi v jednu hodinu) a navíc, že palácové zahrady jsou v neděli zavřené (palác samotný přístupný není, ale to jsem věděl předem). V kombinaci s teplotami přes 40 stupňů a totální absencí sebemenšího vánku to netvořilo příjemnou vyhlídku na nedělní odpoledne. Rozhodl jsem se tedy římské ruiny vzdát a vrátit se do Faro tím samým autobusem, který mne do Estói přivezl. Ve zmíněném podnebí se dalo dělat jediné - jít na pláž. Zvolil jsem pláž Praia de Faro ležící ne jednom z mnoha ostrovů dělících Faro od vlastního oceánu. Tato pláž se nepodobala žádné z předchozích dvou dnů: několik kilometrů dlouhý pruh písku s mělkým a klidným mořem byl sice obsazen zástupy lidí, ale díky své rozloze nebyl přeplněný. Kupodivu zde drtivá většina lidí byli místní. Večer po setmění, kdy teploty "příjemně" klesly těsně nad třicítku, jsem ještě udělal pár fotek ve starém městě: Sé, městská brána a kousek hradeb. Prostě klasika.

Čtvrtý den v Algarve a čtvrté navštívené město. Posledním městem na mém posledním portugalském výletu se stala Tavira ležící ještě nejakých 25 km východně od Faro. Cesta do Taviry byla poněkud svízelná - i na takto krátké vzdálenosti dokázal vlak nabrat více než hodinové zpoždění (jízdní doba přitom měla být pouhých 30 minut). Tavira, kdysi významný přístav (nejbližší portugalský přístav k marockému pobřeží) a dnes malé turistické město, se může pochlubit hezkým (byť malým) historickým centrem a římským mostem (v průběhu staletí ovšem notně přestavěným). Kromě památek jsou ještě kousek za městem k vidění solné pláně, kde se vysušováním mořské vody získává sůl. Konečně jsem si je tedy mohl vyfotit, když to tenkrát v Aveiro tak úplně nevyšlo.

Cesta z Taviry do Lisabonu již proběhla bez obtíží a jediným "rozptýlením" byl lesní požár nedaleko dálnice po které jsme jeli.

Lagos

Arco de São Gonçalo	Arco de São Gonçalo	Pevnost Forte Ponta da Bandeira. Uvnitř je expozice věnovaná Jinřichu Mořeplavci.	Forte Ponta da Bandeira
Racek na vrchu pevnosti Forte Ponta da Bandeira	Pobřeží mezi Lagos a Ponta da Piadade	Pobřeží mezi Lagos a Ponta da Piadade	Maják na Ponta da Piadade
Ponta da Piadade	Lodě v přístavu Lagos	Socha Jindřicha Mořeplavce na náměstí Praça do Infante (portugalci Jindřichovi říkají Infante Dom Henriques neboli Princ Jindřich)	Socha Gil Eannes (jednoho z Jindřichových kapitánů)

Sagres

Přístav Porto da Baleeira	Fortaleza de Sagres	Větrná růžice v pevnosti Fortaleza de Sagres	Igreja de Nossa Senhora da Graça v pevnosti Fortaleza de Sagres
Pobřeží západně od Sagres s pláží Praia do Tonel	Výběžek Ponta de Sagres s pevností Fortaleza de Sagres	Pláž Praia do Tonel	Praia do Tonel
Pohled na mys Cabo de São Vicente při západu slunce (je to ten mys až vzadu v oparu)

Faro

Městská brána - Arco da Vila	Arco da Vila	Brána Arco da Porta Nova	Brána Arco de Repouso - Brána spočinutí
Arco de Repouso	Katedrála - Sé	Sé	Náměstí Largo da Sé a biskupský seminář
Radnice stojící v sousedství Sé	Večerní ulice ve Faro	Pláž Praia de Faro

Tavira

Sochy před vlakovým nádražím	Brána Porta de Dom Manuel	Igreja de Santiago	Igreja de Santa Maria do Castelo
Věž kostela de Santa Maria do Castelo	Igreja de Santa Maria do Castelo	Uvnitř hradu (z hradu toho mnoho nezbylo - jen pár zdí a věž s výhledem na město)	Zbytky hradní věže
Uvnitř hradu je nyní malá zahrada	Pohled na město z hradu	Igreja da Misericórdia - kostel Milosrdenství	Nábřeží řeky Rio Gilão. Z nějakého důvodu se tato řeka až po římský most jmenuje Rio Séqua a od mostu dále Rio Gilão.
Ponte Romana - římský most		Solná pole